Elektromobilita je připravena zajistit energetický přechod

Již v roce 2011 Evropská komise v závěrečném dokumentu o dopravě dospěla k závěru, že k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti energetiky a klimatu je nezbytné  do roku 2050 ukončit provoz konvenčních automobilů.

Silniční doprava v současné době přispívá k celkovým emisím skleníkových plynů v EU přibližně jednou pětinou a od roku 1990 se zvýšila o 20,5%. Silniční doprava využívá 24% finální energie EU, s nárůstem o 28% od roku 1990.

Dobrou zprávou je, že dnes je pro uvedení na trh připravena technologie s nulovými emisemi: bateriová elektrická vozidla (BEV). Od prvního dne snižuje emise skleníkových plynů faktorem tři a zcela odstraňuje lokální emise znečišťujících látek. Vzhledem k tomu, že rychle probíhá dekarbonizace elektřiny a očekává se, že bude dokončena ještě před rokem 2050, masové využití BEV může výrazně podpořit rychlou a úplnou dekarbonizaci odvětví silniční dopravy.

Navíc elektrifikace silniční dopravy je také nákladově nejefektivnějším způsobem k dosažení cílů energetické účinnosti, neboť elektromobil BEV je prostředek s průměrnou životností 15 let a efektivitou nejméně 2,5násobně vyšší než vozidlo ICE (se spalovacím motorem) – účinnost, která dále se zlepší růstem podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny.

Měď je jedním z klíčových materiálů, který tento přechod umožňuje. V průměru obsahuje BEV třikrát více mědi než vozidlo ICE. Polovina této mědi je použita pro bateriový systém. Měď se také velmi intenzině využívá při výrobě obnovitelné elektřiny, v přenosových a distribučních sítích a v infrastruktuře potřebné pro nabíjení elektrických vozidel.

BEV jsou připraveny pro masový trh

Nejnovější kompaktní osobní automobily (Renault Zoe, Opel Ampera-e, Tesla 3) mají skutečný dojezd kolem 300 km, což je pro každodenní použití více než dost. A jejich dobití u dobíječky 3,7kW je možné za méně než 3 hodiny (připojené k domácímu elektroměru, v garážích, na veřejném parkovišti nebo na ulici).

Při dlouhých cestách zabere nabíjení pro zvýšení dojezdu o 200 km na stanici o výkonu 150 kW méně než 15 minut. Modely Tesla se již nabíjejí až 120 kW a další výrobci ohlásili modely pro 150 kW v následujících měsících. Pokud jde o nabíjecí síť s výkonem 150 kW, nebude trvat dlouho, než se v Evropě dosáhne potřebné hustoty.

A pokud jde o náklady na vlastnictví elektromobilu, jeho použití je mnohem levnější, což kompenzuje stále ještě vyšší kupní cenu. Předpovídáme, že již brzy bude po prvních 60 000 km dosaženo stejných celkových nákladů na vlastnictví jako u benzinového vozidla. Mělo by k tomu dojít do roku 2020. Pokud jde o paritu kupní ceny bez dotací, odborníci očekávají, že nastane kolem roku 2025.

Na trh jsou připraveny nejen osobní automobily. K dispozici je široká nabídka vozidel třídy L (dvou a tříkolové) s další výhodou, že je u nich možné dobíjení běžným konektorem Schuco (zástrčka 230V) na parkovišti nebo doma.

Co se týče městských autobusů (a nákladních automobilů), technologie je stejně vyspělá jako u osobních automobilů a současné celkové náklady na vlastnictví jsou již nižší než u vozidla na pohonné hmoty, protože roční nájezd je mnohem větší než u osobních automobilů, takže větší úspory kompenzují vyšší investice. Dokonce i u kamionů je elektřina považována za možnou (představení Tesla Semi, Scania, Agora).

Evropa potřebuje urychlit přechod k BEV

V Bílé knize o dopravě (2011) dospěla Evropská komise k závěru, že do roku 2050 je potřebné úplné vyřazení konvenčních vozidel z provozu, aby bylo dosaženo souladu s jejími cíli v oblasti energetiky a klimatu.

K dosažení tohoto cíle musí Evropa přechod urychlit. Mohou pomoci cíle pro rok 2030 Nařízení o sdílení úsilí (ESR). Ty stanoví snížení emisí CO2 v odvětvích mimo ETS, především v dopravě, budovách a zemědělství, z nichž největší podíl má silniční doprava.

Podle posledních Trendů a projekcí v Evropě (2017), vypracovaných Evropskou agenturou pro životní prostředí, navrhují členské státy snížení emisí ESR o 20-22% ve srovnání s rokem 2005, kde průměrný cíl je 30%. Je zapotřebí dalšího úsilí a BEV budou mít velký přínos, protože jsou považována za vozidla s nulovými emisemi (ZEV).

Doporučené kroky k rychlému posunu vpřed

V současné době existuje na evropské, národní a místní úrovni mnoho opatření na podporu přechodu k BEV. Zde je prioritizovaný seznam těch nejdůležitějších:

  1. Standardy CO2 pro automobily. Toto nařízení se v současné době reviduje. Jeho nejdůležitější částí je nastavení cílů ZEV. Mělo by být realizovatelné nastavit cíle 20% v roce 2025 s 10% bonusem / 10% malusem na průměr emisí vozového parku a 40% v roce 2030.
  2. Hlavní síť 150kW podél TEN-T (transevropská dopravní síť). Jak bylo vysvětleno výše, je zapotřebí hustší sítě o výkonu 150 kW, aby byly možné pohodlnější delší cesty s BEV. Vzhledem k obrovským společenským přínosům BEV může být oprávněné utratit veřejné peníze, aby se tato síť stala realitou.
  3. Propagace a dostupnost modelů. Aby bylo možné přechod uskutečnit, je zapotřebí mnohem větší propagační úsilí výrobců automobilů, stejně jako zvýšení počtu a typologie nabízených modelů (schopných nabíjet na 150 kW), s obdobnými čekacími dobami jako u běžných vozidel.
  4. Standardy CO2 pro nákladní vozy. Další nařízení, která se v současné době reviduje. Nákladní vozidla krátkého dosahu jsou podobná autobusům a mají již nižší celkové náklady na vlastnictví (TCO) než naftová. První modely budou na trhu před rokem 2020.  Pokud jde o kamiony, mají v porovnání s lehkými užitkovými vozidly pět let zpoždění, takže první modely se objeví kolem roku 2022. Lepší možnosti pro dálkovou přepravu však mohou poskytnout vodík a syntetická paliva.
  5. Směrnice o čistých vozidlech. Další revidovaná směrnice. Zabývá se veřejnými službami, zejména autobusy. Tvůrci politik mají dobrou příležitost umožnit veřejnému sektoru, aby vedl příkladem, protože elektrické autobusy s bateriemi vyhovují ve většině případů technickým požadavkům služeb a mají nižší TCO než konvenční vozy.
  6. V neposlední řadě existují společenské změny, kdy se objevují nové koncepce mobility, zejména v inteligentních městech. Sdílení vozů v různých významech, koncepty smíšené mobility a personalizovaná veřejná doprava jsou jen některé ze zkoušených nápadů.