Publikace

Sítě ze slitiny mědi přirozeně potlačují biologické znečištění, čímž se zlepší průtok a cirkulace vody, ale problém zcela neodstraní. Pokud se použijí ve vhodných podmínkách, vykazují měděné slitiny velmi malé mikroznečištění a žádné makroznečištění během servisního cyklu, který vyžaduje očištění sítí jen jednou nebo dvakrát za rok.

Ano, ve studiích v nemocnicích po celém světě antimikrobiální plochy mědi prokázaly, že mají o více než 90% menší znečištění než běžné dotykové plochy.  Testy proběhly nebo probíhají v Číně, Francii, Německu, Řecku, Japonsku, Španělsku, Jižní Africe, Chile a USA.

Kromě toho bylo ve vícestřediskové studii v USA, financované ministerstvem obrany, prokázáno, že antimikrobiální měděné povrchy snižují u pacienta o 58% riziko získání infekce, spojené s poskytováním zdravotní péče.

Při vystavení mořské vodě vzniká časem na povrchu film oxidů. V této době je zvláště nutné zabránit dlouhodobému vystavení znečištěné nebo stojaté mořské vodě, protože vystavení sulfidům může tvorbu tohoto filmu ohrozit. Jakmile se této povrchové ochrany dosáhne, poskytuje optimální ochranu proti korozi.

Menší průměr trubek umožňuje účinnější přenos tepla.

Slitina s 89% mědi, 5% hliníku, 5% zinku a 1% cínu. Tuto slitinu používají mince 10, 20 a 50 eurocentů.

Když francouzský vědec Millardet hledal lék na plísněmi napadené vinice ve francouzském Bordeaux, náhodou si všiml, že ty vinice, které hraničí se silnicí a které byly pomazány pastou ze síranu měďnatého a vápna ve vodě, aby byly hrozny neatraktivní pro kolemjdoucí, se zdály plísní méně napadené. Toto pozorování vedlo k experimentům se směsí síranu měďnatého, vápna a vody, a v roce 1885 Millardet oznámil světu, že našel lék na obávané plísně. Ten se stal známý jako směs Bordeaux a zahájil věk ochranných postřiků.

“Antimikrobiální” je schopnost látky zabít nebo inaktivovat mikroorganismy jako jsou bakterie, houby (včetně plísní) a viry.

Člověk využívá přirozené antimikrobiální vlastnosti mědi již od úsvitu civilizace.  V mnoha vědeckých studiích, provedených v průběhu několika desetiletí, bylo jasně prokázáno, že měď má rychlé a široké spektrum antimikrobiálních účinků proti některým z nejvíce toxických druhů bakterií, plísní a virů.

Stejné nebo lepší výsledky lze dosáhnout s méně materiálem na trubky a žebra. Jinými slovy, méně materiálem je přeneseno více tepla. Méně trubek, více tepla! Z technického hlediska lze výměníky s menším průměrem trubky navrhovat s vyšším “součinitelem prostupu tepla” oproti výměníku s větším průměrem trubek.