Publikace

Je možné pájet naměkko spoje trubek rozvodu radiátorového vytápění, pokud jsou uloženy v podlaze?

Ano je to možné, pokud jde o vytápění teplovodní (do 110 °C). Pro vytápění horkovodní (nad 110 °C) musí být tyto spoje provedeny pájením natvrdo, nebo lisováním. Pro rozvod otopné vody k radiátorům ale musí být trubky uloženy v tepelné izolaci správným způsobem – viz. montážní pokyny „Měděné trubky a tvarovky v technických zařízeních budov“, str. 18.

Při provádění rozvodu musí být vždy správným způsobem vyřešeny tepelné dilatace potrubí, aby nedocházelo k jeho zbytečnému namáhání osovými silami na tlak a na tah a tím i k namáhání jednotlivých spojů. Trubky teplovodního vytápění mohou být tedy spojovány pomocí měkkého pájení, tvrdého pájení, anebo lisováním vždy s tím, že musí být dodržena správná montážní technologie.
Nutno ale upozornit na to, že to, co bylo uvedeno, neplatí pro velkoplošné vytápění, např. podlahové, nebo stěnové vytápění. Tyto typy vytápění musí být prováděny podle pokynů výrobce, protože jsou dodávány jako systém. Požadavek zde je – všechny spoje provádět pájením natvrdo, nebo lisováním.

Je možné provést měděnými trubkami domovní rozvod plynu?

Ano, domovní rozvod plynu je možno provést měděnými trubkami a tvarovkami podle TPG 700 01.

Je možné provést měděnými trubkami i podlahové vytápění?

Ano, je to možné. Je ale zapotřebí postupovat v souladu s návodem výrobců komponentů podlahového vytápění, provedeného měděnými trubkami.

Je možné provést měděnými trubkami rozvod k solárnímu ohřevu vody?

Ano, je to možné, pro solární ohřev vody jsou měděné trubky tím nejvhodnějším materiálem.

Je možné tepelně ošetřit hliníkový bronz CW307G (CA104), aby došlo ke zlepšení odolnosti proti korozi?

Ano, toto popisuje obr. standard 02-833. U tažených tyčí a profilů velikosti 40 mm a méně se provádí žíhání na 740 °C plus nebo minus 20 °, následované chlazením vzduchem. Toto povinné tepelné ošetření eliminuje stavy, které by mohly vést v mořské vodě k selektivní korozi.

Je vzdálenost uchycení měděných trubek ke stavební konstrukci stejná jako u plastových trubek?

Vzdálenosti mezi jednotlivými uchyceními měděných trubek se volí u měděných trubek větší, než u plastových, protože měděné trubky jsou pevné a neprověšují se. Měděný rozvod tím působí esteticky příznivě.

Jenom čistá měď má antimikrobiální účinky?

Ne, slitiny mědi mají též tuto schopnost. Testy se prováděli s čistou mědí, mosazí, bronzem, slitinami měď-niklu a měď-nikl-zinku (někdy se též označuje jako nikl-stříbro pro svou zářivě bílou barvu, přestože vůbec neobsahuje stříbro). Slitiny s vyšším obsahem mědi ničí organismy rychleji.

Jsou antimikrobiální měděné povrchy potažené?

Ne, antimikrobiální vlastnost mědi je vlastní kovu.  V zájmu zachování antimikrobiální účinnosti se nesmí používat oleje, vosky, lesky, laky ani jiné nátěrové hmoty.

Jsou euromince 1, 2 a 5 centů z čisté mědi?

Ne, jsou vyrobeny z oceli, opatřené tenkou vrstvou mědi.

Jsou měděné trubky a jejich spoje, použité pro rozvod plynu dostatečně požárně odolné?

Ano, měděné trubky, měděné tvarovky a jejich spoje jsou požárně odolné. Spolehlivě (a s rezervou) vyhovují požadavku odolnosti proti vysokým teplotám, t.j. vydrží bez problémů teplotu 650 °C po dobu 30 minut.

Jsou měděné trubky vhodné pro rozvody pitné vody?

Měděné trubky jsou vhodné pro rozvod pitné vody studené i teplé. Mají vysokou životnost, nevytvářejí se v nich inkrusty a ani usazeniny. Nedochází v nich k přemnožení bakterií ve vodním obsahu, tak jako u trubek z jiných materiálů. Je tomu tak proto, že měď  potlačuje rozvoj bakterií a také proto, že v měděných trubkách nejsou usazeniny, které jsou živnou půdou pro tyto bakterie.

Jsou pro zvýšení energetické účinnosti klimatizací nezbytné malé průměry trubek?

Ne. Energetické účinnosti systému lze dosáhnout běžnými trubkami (např. s průměrem trubky 3/8 palce), jednoduše použitím více trubek; tím se zvýší plocha povrchu, který je pro přenos tepla k dispozici. Nevýhodou je nicméně zvýšená hmotnost materiálu trubek a žeber, jakož i zvýšení objemu chladiva. Obecně platí, že čím se použije větší průměr trubky, tím musí být výměník větší, aby dosáhl stejného výkonu a energetické účinnosti, které by bylo možné dosáhnout v kompaktnějším systému s menšími průměry trubek.